Keltské opidium, Závist u Zbraslavi

17. 3. 2012 - Plánovaný sobotní výlet na Keltské opidium, Závist u Zbraslavi.

Předpokládaná trasa: Barrandov - Chuchelský háj - Chuchle - Radotín (cyklostezka) - směrem na Černošice - Zbraslav - Břežanské údolí a nazpět po cyklotrase po pravé straně Vltavy resp. bruslařské dráze - "prokopákem" zpět na Barrandov. Celkově maximálně 35 Km.

 "Závistské oppidum leží na pravé straně Vltavy naproti Zbraslavi v nadmořské výšce až 391 m a sestává ze dvou částí: vrchu Hradiště (západně od vsi Lhota v katastru Dolních Břežan) a Šancí (katastr Prahy 12 - Točná), které od sebe odděluje hluboké Břežanské údolí, dnes tvořící hranici hlavního města. Výškový rozdíl mezi hladinou řeky a vrcholovou partií dosahuje až 200 m."

 Z Wikipedie:

Plošina nad dnešní Zbraslaví byla osídlena už od doby bronzové, dále na přelomu doby halštatské a doby laténské v první polovině 6. století př. n. l., kdy se ve střední části vrchu usídlili první Keltové, a posléze v 2. a 1. století př. n. l..
 

Pohled na vrch Hradiště z mostu Závodu míru, vlevo ústí Břežanské údolí.

Zdejší podmínky byly pro výběr opevněného sídla optimální – dobrá geografická poloha, úrodná půda, významná obchodní stezka, naleziště zlata. Nejstarší osídlení a následné opevnění obklopovalo především temeno návrší a mělo rozlohu přibližně 27 ha. Opevnění se skládalo především z takzvaných vlčích jam, následoval do skály vylámaný příkop a palisáda. Průchod zabezpečovala v této době brána „D“, položená 12,5 m vysoko nad dnem obrovského příkopu vylámaného do skály. Později však přišel úpadek a hradiště bylo na čas opuštěno. Po 200 letech přichází na toto místo další skupina keltských osadníků. V jihovýchodní části podhradí budují silnou dubovou palisádu i další linie opevnění, jedná se o nejsilnější obranné valy na místě, které bylo nejpřístupnější. V období kolem poloviny 2. století př. n. l. byla Závist podruhé od základu vybudována a obyvatelé postupně zdokonalují a rozšiřují oppidum. Poslední výstavba opevnění zcela změnila i konstrukční systém. Hradební linii tvořily strmé sypané valy, na jejichž koruně byla vybudována dřevěná palisádová hradba. Zcela se změnil také vstupní prostor a navíc sjednotila i protější kopec „Šance“ pod jeden ochranný štít.
 

Pohled k akropoli oppida Závist u Zbraslavi od Lhoty

V 2. století př. n. l. oppidum dosáhlo své maximální rozlohy - 118 ha (v některých pramenech se uvádí až 170 ha). Nové refugium bylo schopno pojmout až 40 000 případných uprchlíků. V této době měla Závist přibližně 1500–3500 (toto číslo ale není úplně přesné vzhledem k tomu, že na oppidu nebyla tak hustá zástavba jak se předpokládalo) obyvatel, což není zanedbatelné množství, když vezmeme v úvahu, že ve starověku byly Čechy osídleny zhruba 75–100 tisíci lidmi. Domy byly většinou jednoprostorové, případně dělené jednoduchými příčkami. Mezi jednotlivými stavbami byla síť hlavních a vedlejších komunikací, nejčastěji měly formu štětovaných cest. Ty navazovaly na několik vstupních bran. Při archeologickém výzkumu v sedmdesátých letech 20. století byly objeveny zbytky tkalcovského stavu, kovářské dílny, kuchyňské keramiky a dokonce zbytky importovaného skla a bronzových nádob. Z uvedených nálezů vyplývá, že Závist byla jak na přelomu 6. a 5. stol. př. n. l., tak v posledních dvou stoletích př. n. l. důležitým mocenským centrem v Čechách, které mělo značný vliv na dění ve svém okolí. Nebylo pravděpodobně možné svépomocí postavit tak rozlehlý areál, jakým je závistská „Akropole“. K tomu bylo zapotřebí značných finančních prostředků, materiálu i práceschopného obyvatelstva. Proto se archeologové shodují na faktu, že Závist byla sídlem keltské elity na českém území.

Později však došlo k dramatickým událostem. S největší pravděpodobností bylo oppidum v 1. století našeho letopočtu nenadále přepadeno germánskými válečníky a při následné bitvě, při které shořela hlavni brána „D“ a malá boční brána „A“, bylo oppidum dobyto a obsazeno. Germánské obyvatelstvo využívalo toto strategicky výhodné místo v dalších letech. Sídlo ale postupně ztrácelo na svém významu a postupně zanikalo. Byly zde nalezeny i stopy po osídlení slovanského obyvatelstva kolem 7. století. Posledním důkazem o osídlení Závisti je nález malého slovanského pohřebiště z první poloviny 10. století.